Wendigo lední

Třída: savec

Vzhled: Další tvorové s existencí podmíněnou symbiózou lidského či elfského hostitele a viru, podobně jako vlkodlaci, jsou wendiga. Virus zde není stejný jako vlkodlačí, jeho působení je nahodilé; zatímco vlkodlačí proměna přichází v přesných cyklech, wendiga se proměňují vesměs náhodně, pokaždé ovšem až po setmění a podobu si udrží nejdéle do svítání. V počátcích působení viru dochází k proměně nakaženého jedince ve wendigo klidně i jednou za několik měsíců, frekvence se ale postupně pomalu zvyšuje a je pravděpodobné, že po několika letech už se nakažený mění ve wendigo každou noc. Proměněné wendigo se pak podobá mohutnému sněžnému muži s dlouhou hustou šedou srstí, bílou na břiše, a protáhlým obličejem. Zbraněmi wendiga jsou černé drápy a tesáky úctyhodné velikosti.

Potrava: Stejná jako u vlkodlaků, tedy syrové maso – samozřejmě v proměněné podobě. Na rozdíl od vlkodlaků se ale wendiga soustředí spíše na zabíjení lidí a elfů, zvířata loví jen výjimečně. Není nezvyklé, že si pro svou spící oběť přichází až do jejího domu, což je zvyk, který vlkodlakům také chybí.

Výskyt: Sever Ietherie, vzácně i jižnější části země; wendigá dávají přednost životu v chladu a pokud se virem wendiga nakazí člověk z teplejších oblastí, většinou se v krátké době dobrovolně přemístí dál na sever.

Chování:  Pakliže jsou vlkodlaci strašní, wendiga jsou ještě daleko horší. Jsou oprávněně nazývana démony severu, přestože se skutečnými démony nemají nic společného. Mísí se v nich zuřivost vlkodlaků s jistou dávkou inteligence, která je činí ještě hrozivějšími predátory. Najít je a zabít je mimořádně obtížné, protože neútočí bezhlavě jako vlkodlaci a jejich proměna je, hlavně v počátečních fázích nakažení, jen občasná. Wendiga žijí bez výjimky samotářsky, nicméně setkání dvou jedinců se většinou obejde bez prolití krve; dojde pouze k ukázce sil, po níž ve většině případů slabší wendigo opouští bojiště. Naštěstí pro obyvatele severnějších krajů ietherijských jsou wendiga poměrně vzácná. Virus se u nich nepřenáší pouhým kousnutím, ale kontaktem s krví wendiga. Říká se, že člověk, který pozře maso jiného člověka nebo wendiga (totéž platí u elfů) se sám stane wendigem.
Využití: Žádné; živé wendigo dobrovolně nevydá žádnou část svého těla a mrtvé se okamžitě mění zpátky do lidské či elfské podoby, takže je takřka nemožné získat zuby, drápy nebo krev těchto tvorů. Přesto je po těchto surovinách velká poptávka a vyvažují se zlatem, nehledě na to, že jejich praktický význam (kromě suvenýrů a trofejí) nebyl dosud zjištěn.

Comments are closed.